Stačí dokumentace pro stavební povolení pro výstavbu domu?
Aneb nejnižší cena projektové dokumentace není pro stavebníka výhodou. Cena dokumentace pro stavební povolení na rodinný dům je zhruba třetinová v porovnání s dokumentací pro provedení stavby. Jaký je mezi nimi tedy rozdíl?
Jak už z termínu vyplývá, je dokumentace pro stavební povolení určena hlavně pro vydání stavebního povolení, tedy pro stavební úřad a dotčené orgány státní správy, které se k projektu vyjadřují.
Jedná se o zjednodušenou dokumentaci stavby, která řeší budoucí dům z celkového hlediska jako jsou vnější rozměry, velikosti oken, tloušťky nosných konstrukcí, hlavní rozměry místností, vnější vzhled, umístění na pozemku, napojení na inženýrské sítě apod. Tedy věci, které potřebují orgány státní správy a správci technické infrastruktury, aby posoudily je-li stavební záměr v souladu s požadavky zákonů, vyhlášek, norem atd.
Součástí projektu pro stavební povolení jsou např. skladby obalových konstrukcí domu, ale neřeší se jejich vzájemné napojení. Statické posouzení řeší hlavní nosné konstrukce, podružné konstrukce jsou řešeny jen okrajově nebo vůbec. Technická zařízení budov jsou řešena jen z hlediska výkonů, tras a dimenzí, nespecifikují se ovládací a řídí prvky.
Součástí prováděcího projektu je celkový výkaz výměr, který lze zodpovědně vypracovat jen na základě prováděcí dokumentace a slouží stavebníkovi k reálnému posouzení nabídek od stavebních firem. Protože pokud stavbu domu nacení každá firma podle vlastního výkazu výměr, nemá stavebník šanci cenové nabídky porovnat, protože každá obsahuje něco jiného.
V současné době, kdy by se měly stavět nízkoenergetické a pasivní domy, je podrobná stavební dokumentace nutná k úspěšné stavbě domu, protože obsahuje všechny potřebné detaily a položky bez kterých to není možné. Výstavba moderního domu je totiž komplexní činnost zahrnující řadu technických oborů, jejichž správný soulad lze zajistit pouze na základě podrobné projektové dokumentace. Tím stavebník minimalizuje riziko a množství reklamací na kvalitu a funkčnost domu jako celku i jednotlivých částí. Úspěšná realizace stavby domu závisí hlavně na správném provedení detailů, které právě popisuje prováděcí dokumentace. Nechat vyřešení těchto detailů na stavební firmě často vede následně k problémům při provozu domu, protože stavební firma tyto detaily neřeší nebo řeší jen napůl bez znalosti všech souvislostí.
Každý stavebník by si měl uvědomit, že výstavba domu (za cenu několika milionů korun) je investice na min. 50 let a vyžaduje tedy kvalitní provedení díla do všech detailů a na to je potřeba projekt v odpovídající cenové relaci (prováděcí projekt). Myslíte si, že projekt za několik tisíc korun (pro stavební povolení), který nechává řadu řešení na stavební firmě, vám zajistí, že vaše milionová investice nebude víceméně znehodnocena?
Kvalitní řemeslníci jsou základem úspěchu, ale pokud nemají k dispozici úplnou projektovou dokumentaci, tak při vší snaze nemohou dosáhnout dobrého výsledku. A to je ještě potřeba vzít v úvahu kvalitu smlouvy o dílo, řešení případných reklamací na stavbu a případně délku soudních sporů.
Budovy s téměř nulovou spotřebou energie
V souvislosti s novelou zákona o hospodaření energií č. 318/2012 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 78/2013 Sb. se zavádí nový pojem budova s téměř nulovou spotřebou energie. Jelikož EU umožňuje, aby si každý stát stanovil vlastní kritéria na tyto stavby, tak v ČR byly budovy s téměř nulovou spotřebou energie energeticky nastaveny jako přechod mezi nízkoenergetickými a pasivními budovami.
Hlavním cílem vyhlášky č. 78/2013 Sb. je co nejvíce využívat místní zdroje obnovitelné energie (slunce, vzduch, biomasa, voda). V energetickém hodnocení budov se tak zavádí nový pojem primární neobnovitelné energie. Veškeré energie do budovy dodané nebo v budově vyrobené se přepočítávají na hodnotu primární neobnovitelné energie. Z tohoto hlediska je uhlí a zemní plyn hodnoceno jako téměř neutrální palivo. Kusové dřevo, pelety a tepelná čerpadla mají téměř nulový, resp. nulový potenciál primární neobnovitelné energie. Naopak elektřina dodávaná ze sítě má velmi negativní přínos k primární neobnovitelné energii, naproti tomu elektřina vyrobená z fotovoltaických panelů má velmi pozitivní přínos do bilance primární neobnovitelné energie.
V praxi to znamená, že nebude možné vytápět domy čistě elektrickými kotli nebo přímotopy, ale vždy v kombinaci např. s krbový kamny na dřevo nebo fotovoltaickými panely. S ohledem na celkovou koncepci domu bude případně vhodné nebo nutné využít solární panely na ohřev teplé vody a systém řízeného větrání s rekuperací tepla. Pro tepelně technické vlastnosti obálky budovy mají požadavky vyhlášky č. 78/2013 Sb. ten důsledek, že součinitele prostupu tepla mohou být na úrovni hodnot doporučených normou ČSN 73 0540 a lepší. Znamená to tedy kvalitní zateplení domu, včetně podlahy a trojskel v oknech.
Energetické třídy pro rodinné domy
Novostavby staveb pro bydlení musí od 1.1.2009 splňovat max. energetickou třídu C. Toto lze v podstatě splnit při dosažení součinitelů prostupu tepla obalových konstrukcí podle požadovaných hodnot tepelně technické normy ČSN 73 0540.
K dosažení energetické třídy B (nízkoenergetické domy) je potřeba, aby součinitele prostupu tepla byly na hodnotě doporučených součinitelů prostupu tepla obalových konstrukcí. To ale nemusí být vždy postačující a pak je potřeba topný zdroj s vysokou účinností (kondenzační plynový kotel, tepelné čerpadlo) případně solární ohřev teplé vody nebo řízené větrání s rekuperací tepla.
K dosažení energetické třídy A (pasivní domy) je potřeba již od studie komplexní návrh domu, který zajistí splnění přísných požadavků na tuto kategorii domů. Bez kvalitního zateplení, téměř vzduchotěsné obálky budovy, řízeného větrání s rekuperací tepla a správné orientace domu ke světovým stranám a jeho umístění na pozemku není možné energetické třídy A dosáhnout.
V souvislosti s novelou zákona o hospodaření energií č. 318/2012 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 78/2013 Sb. se objevila nová kategorie staveb - budovy s téměř nulovou spotřebou energie. V naší legislativě se však nejedná o budovy, které by měli být energeticky ještě lepší než budovy pasivní, jsou to budovy na hranici mezi nízkoenergetickými a pasivními stavbami. Jedná se zejména o snižování primární neobnovitelné energie, což jinými slovy v ČR znamená snahu o co nejmenší závislost staveb na elektřině ze sítě. Nebude už tedy možné vytápět domy čistě elektrickými kotli, ale využívat také místní obnovitelné zdroje energie (slunce, vzduch, biomasa, voda).
Průkaz energetické náročnosti budovy
Od 1.1.2009 musí být průkaz zpracován pro všechny nové budovy jako součást dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro stavební povolení. Budova musí být max. v energetické třídě C (vyhovující). Energetická třída B zahrnuje nízkoenergetické domy, energetická třída A zahrnuje pasivní domy.
V souvislosti s novelou zákona o hospodaření energií č. 318/2012 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 78/2013 Sb. obsahuje průkaz energetické náročnosti budovy více hodnotících údajů, zejména pak požadavek na neobnovitelnou primární energii.
Průkaz stanoví energetickou náročnost budovy s ohledem na všechny energie dodané do budovy. Nejedná se tedy pouze o energii na vytápění, ale také o energii potřebnou na ohřev teplé vody, osvětlení, větrání a chlazení.
V souvislosti s novou vyhláškou (č. 78/2013 Sb.) byla změněna i metodika energetického hodnocení budov. Dosud se celková dodaná energie, přepočtená na podlahovou plochu, porovnávala s pevně daným tabulkovým rozmezím pro jednotlivé energetické třídy. To mělo za následek, že byly znevýhodněny přízemní domy, které mají obecně vzhledem k podlahové ploše větší plochu obalových konstrukcí (a tím větší tepelné ztráty) než patrové domy.
Nyní se pro energetické hodnocení zavádí takzvaná referenční budova. To znamená, že budova se při posuzování porovnává se svým virtuálním vzorem, který má tepelně technické parametry na úrovni hodnot požadovaných normou ČSN 73 0540. Nedochází tak k tomu, že se musí přízemní domy opatřovat silnější tepelnou izolací, aby splnily alespoň energetickou třídu C.
Měrná potřeba tepla na vytápění budovy
Tento údaj (kWh/m2,rok) se nejčastěji objevuje jako výsledná hodnota ve výpočtech pro program Zelená úsporám. Jedná se přitom pouze o porovnávací údaj, který charakterizuje budovu z hlediska kvality zateplení její obálky.
Tato hodnota totiž nezahrnuje vliv účinnosti výroby a distribuce tepla v budově. Pokud tyto vlivy započteme, získáme energetickou náročnost vytápění (GJ). Tato hodnota se pak může, hlavně v závislosti na účinnosti zdroje vytápění, značně lišit.
Pokud k hodnotě energetické náročnosti vytápění připočteme energetickou náročnost na přípravu teplé vody, osvětlení, větrání a chlazení, dostaneme celkovou energetickou náročnost budovy, která je ve formě měrné hodnoty (kWh/m2,rok) výsledkem energetického průkazu budovy.